Jednotné měsíční
hlášení zaměstnavatele

Jedná se o důležité identifikátory zaměstnanců a jejich zaměstnaneckých vztahů. Ač v dotazu jsou uvedeny 4 zkratky, ve skutečnosti se jedná o 2 identifikátory.

OIČ je osobní identifikační číslo a identifikuje konkrétního zaměstnance (osobu), jedná se o bezvýznamový identifikátor (není v něm zakódovaný žádný význam jako např. v rodném čísle), je bez časového omezení a je pro danou osobu neměnné, a to i při změně zaměstnavatele.

IDPPV, IDZ, IZ je identifikátor zaměstnání. V zákoně o JMHZ se mluví o identifikátoru zaměstnání (proto IDZ nebo IZ), v praxi a ve většině dokumentací se ale používá pojem IDPPV. Jedná se o nejčastěji používanou zkratku. Tento identifikátor je také bezvýznamový a je jedinečný pro každé zaměstnání (zjednodušeně PPV) a zaměstnavatele.

Odpověď je potřeba rozdělit na několik situací.

• PPV přihlášené před 1. 4. 2026 na ČSSZ Na začátku, při náběhu JMHZ, si stáhne zaměstnavatel z ePortálu soubor, který bude obsahovat OIČ a IDPPV pro PPV přihlášené na ČSSZ. Tento soubor bude možné do OKbase naimportovat a OIČ a IDPPV se automaticky doplní.
• PPV nepřihlášené před 1. 4. 2026 na ČSSZ Na začátku, při náběhu JMHZ, bude nutné odeslat pro nepřihlášené PPV hlášení REGZEC – hlášení nástupu a, pokud vše bude v pořádku (na ČSSZ dojde ke ztotožnění zaměstnance), vrátí se OIČ a IDPPV. U organizací, které pro komunikaci budou používat ePodání v OKbase, se toto OIČ a IDPPV naimportuje do OKbase k zaměstnanci automaticky. U organizací, které ePodání nepoužívají, bude (pravděpodobně) nutné ruční zadání do OKbase. Existuje i možnost, že nedojde k automatickému ztotožnění zaměstnance na ČSSZ a ztotožnění bude dělat ČSSZ ručně. V tomto případě se zaměstnavatel OIČ a IDPPV dozví datovou schránkou a bude data muset zadat ručně do OKbase.
• Nové PPV nástupy od 1. 4. 2026 bude zaměstnavatel odesílat hlášením REGZEC – nástup a, pokud vše bude v pořádku (na ČSSZ dojde ke ztotožnění zaměstnance), vrátí se OIČ a IDPPV. Pro tuto situace platí dále bod 2).

Daňová správa by ráda získala všechna data, ale v roce 2026 ještě není podrobné hlášení informací z RZD povinné. Organizace, které budou zpracovávat RZD v jiném SW, mohou do OKbase zadat pouze výsledek ze zpracování. Stejně tak není povinné uvádět nové údaje, např. společně vyživující osobu, v případě, že zaměstnanec uplatnil v RZD daňové zvýhodnění. Více informací naleznete v dokumentu „JMHZ srozumitelně“ zveřejněném na stránkách MPSV.

Nepředpokládáme, že by zaměstnavatelé dokázali podat RZD za rok 2025 ve formátu JMHZ. Finanční správa by velmi ocenila, kdyby zaměstnavatelé zvládli poslat 6 údajů k RZD, aby si mohli nastavit konzumaci dat, ale ze zákona to povinné není. Je důležité si uvědomit, že za rok 2026 bude už potřeba RZD odeslat během ledna až března 2027. Jedná se o atributy:

• 10036 Úhrn přeplatků na daní a nedoplatků daně z ročního zúčtování
• 10037 Úhrn doplatků na daňových bonusech vyplacených zaměstnancům a vrácených přeplatků daňových bonusů zaměstnanci z ročního zúčtování
• 10320 Roční zúčtování záloh bylo provedeno
• 10321 Přeplatek nebo nedoplatek z ročního zúčtování
• 10322 Přeplatek nebo nedoplatek z ročního zúčtování – z toho přeplatek na dani nebo nedoplatek daně
• 10323 Přeplatek nebo nedoplatek z ročního zúčtování – z toho doplatek na daňovém bonusu nebo přeplacená částka daňového bonusu zaměstnanci

Jedná se o následující údaje:

• Finanční úřad / Specializovaný finanční úřad
• Územní pracoviště Finančního úřadu
• VČP (vlastní číslo plátce) – nepovinný údaj
• ID datové schránky pro notifikace zpracování – nepovinný údaj
• Agentura práce – příznak, zdali se jedná o zaměstnavatele typu „agentura práce“
• Písemná dohoda o uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce dle ustanovení § 78 zákona o zaměstnanosti
• Integrační sociální podnik – příznak, jedná-li se o tento druh zaměstnavatele

Daňový řád stanoví místní příslušnost správce daně pro všechny daňové subjekty bez ohledu na to, zda jim v daném okamžiku vznikla povinnost odvádět daň nebo zda plní jen oznamovací či registrační povinnosti.

Podle § 13 odst. 1 daňového řádu je místně příslušným správcem daně:

• u fyzických osob správce daně podle jejich místa pobytu,
• u právnických osob správce daně podle jejich sídla (zapsaného veřejném rejstříku nebo místa skutečného sídla, pokud se subjekt do rejstříku nezapisuje).

Dosud platná zmocnění udělená zaměstnavatelem externím zpracovatelům mezd k úkonům činěným vůči OSSZ budou platná a účinná i pro účely podávání JMHZ a souvisejících podání (např. pro úkony, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele při evidenci zaměstnance). Udělení jiného či rozšíření již uděleného zmocnění tedy nebude pro ten účel požadováno.

Zákon o JMHZ jasně stanoví, jaký den se považuje za den nástupu zaměstnance do zaměstnání. Jedná se o den nástupu do zaměstnání podle zákona o nemocenském pojištění. Pokud tento den nelze použít, tak den nástupu k výkonu práce podle zákona o zaměstnanosti. Pokud nelze použít ani tento den, tak se jedná o den, kdy pro účely zákona o daních z příjmů vznikla zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci plnění a pokud nelze použít žádný z předchozích dnů, tak se jedná o den, kdy zaměstnavatel pro účely zákona o daních z příjmů poprvé poskytl plnění zaměstnanci.

V tomto období zůstane zachována povinnost oznámit nástup zaměstnance užitím formuláře Oznámení o nástupu do zaměstnání (ONZ), to i pro účely odhlášení v případě skončení zaměstnání. Pokud zaměstnání trvá i po 31. březnu 2026, je zaměstnavatel povinen dohlásit rozšířený set údajů týkajících se tohoto zaměstnance. Dohlášení se provádí prostřednictvím podání registrace zaměstnance (REGZEC) – Akce „Změna“ v termínu do 30. dubna 2026.

Podle § 3 zákona o JMHZ se zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí:

• zaměstnanec podle zákona o nemocenském pojištění,
• zaměstnanec podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
• fyzická osoba, kterou zaměstnavatel podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zaměstnává nebo k níž je ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění,
• poplatník daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, nebo
• zaměstnanec podle zákoníku práce.

Zjednodušeně tedy platí, že pro účely jednotného měsíčního hlášení není rozhodující typ smlouvy, ale to, zda firma vyplácí člověku příjem ze závislé práce, který se vykazuje státu. Zaměstnancem je tedy prakticky každý, komu organizace vyplácí odměnu za práci nebo funkci – ať už jde o pracovní poměr, dohody nebo odměny statutárů.

Jednoduché pravidlo: pokud někoho uvádíme ve mzdách a řešíme za něj daně nebo pojistné, patří do JMHZ jako zaměstnanec.

Ne, na osoby pobírající příjmy podle § 7 - autorské honoráře se JMHZ nevztahuje.

Ne, na členy okrskových volebních komisí se povinnost hlášení JMHZ nevztahuje. Blíže vyjádření GFŘ:
„Pokud se bude jednat skutečně o volební okrskové komise, kdy odměny jsou příjmem od daně osvobozeným, tak FS souhlasí, že reportováni nebudou. Jenom podotýkáme, že máme i komise k místním referendům a zde příjmy osvobozené nejsou a údaje reportovány být musí.“

V souvislosti s výčtem osob, na které se vztahuje povinnost hlášení JMHZ, se začal objevovat nový pojem – deputát. Jedná se o osoby, kterým je poskytováno nepeněžní plnění podléhajících dani z příjmu podle § 6 bývalým zaměstnancům. V této souvislosti je potřeba upozornit, že se tato povinnost může týkat i lidí, kteří ukončili pracovní poměr před více než 10 lety. Tito lidé nebudou v souboru s OIČ a IDPP a je nutné kontaktovat přímo místní pracoviště ČSSZ a získat jejich OIČ a IDPP touto formou.

Nikoliv. Zaměstnavatelé mají 20 dní na podání, což je považováno za dostatečnou dobu i v případě technických obtíží. Měsíční hlášení lze podat přes ePortál, datovou schránku nebo API (APEP/VREP).